Brontosauři - Písek

Když do těch tvých vln,
co nosíš nad obočím,
když přijde den
A vymaže vrásky,
to že přišel jsem já,
že jsem

Mám chuť křičet z lásky
nebo probourat zeď
nebo postavit ti velkej dům
Víš, nosíš mi sílu,
víru, že smysl má
věřit jako dítě
představám, snům...

Láska je písek,
každé zrnko je touha a cit
Písnička krásná
něco, z čeho se dá klidně žít
Ať doba se zmítá
nebo plyne jak proud,
stále někdo čeká
blízký jak stín
Když tě ve dveřích svírá,
že se nemůžeš hnout,
ruce zapletou se jak veršů rým

Když do těch tvých vln,
co nosíš nad obočím,
když přijde noc
Člověk najednou cítí,
jak to, co v sobě máme,
má moc

Zlehka dotknout se kůže,
mužem stal jsi se teď,
teď právě dokázal bys
zastavit vlak
Tak to je láska,
ale kdo už ji zná
bez křídel nevzlétne,
je smutná, a jak...