Calibos - Calibos

Bahenní vzduch a protivná havěť,
ve dne je šero a v noci je tma.

Hromadný hrob, jenž nemá paměť,
vládcem té země je Calibos.

Vraždění, nemoc a jed, ohavný Calibův svět
bozi jej znetvořili, bažiny ovládat má.

Odporný k líbání ret, pohled má chladný jak led,
místo dlaně vidlici a přitom srdce hořící.

Bohové často zrůdní jsou,
oddávají se svým odporným hrám,
odpor a krása mají se bít,
Calibos - vidlice, Perseus - štít,

V nesnázích Calibos je,
boj začíná, Perseus jde.

Boj se již odehrává, štíři se za pána rvou,
i družina Perseova, bojuje o dívku svou.

Bohové zábavu maj, každý je gladiátor,
už jen dva zůstávají, Perseus a Calibos.

Zeus teď dovršil tu věštbu svou,
nešťastný Calibos potupně zmírá,
protekční Perseus cestu svou zná,
po těžkém boji krev z meče si stírá.