Brontosauři - Kousek

Vítr se zdvihá a píská

a noc opilá začne se smát,

jen ten, kdo ví, jak je, když se stýská,

jen ten umí říct, jak mi je.



Zavřenej s kytarou skládám,

a když neskládám, pořád bych spal,

kam se podívám, všude je tě kousek, lásko,

včera vlasy tvý jsem ze stolku vzal.



®: Však víš, však víš,

taky díváš se z oken, jestli mě neuvidíš někde stát,

netrap se bůhvíproč, miláčku, doma jsem, sedím sám,

tvůj, jen tvůj.



®: Vítr se chlubí a píská,

suché zemi přines' stíny a déšť,

a co já, kdo mě zchladí, kdo vískat

bude ve vlasech, když ráno chci vstát?



®:



*: Však víš, však víš, však víš, však víš,

však víš, však víš, však víš, však víš, však víš...