Atmo - Ráno ft. Jakub Děkan

Často se ptá,
jestli to sem ještě vůbec já,
jestli má hlava není zamotaná,
jestli je pořád ta jediná a vyvolená,
ta která pomohla mi se všim,
když jsem nevěděl kam dál.
Ptala se proč všechny ty věci,
hodinky a šperky, blbosti z radosti,
spolu furt utíkáme dál,
i když to slunce zapadá, cejtim žár.

A občas přijdou doby zvláštní,
když se moře bouří a loď se nám potápí,
to potom hledáme dlouho místa klidný,
než se zklidní ta bouře co nás brzdí.
Pak, roztáhnem křídla plujem dál,
na naší lodi zase jenom ty a já,
všechny ty překážky nám uhnou, pojď se smát,
žádný starosti, necháme vlajku vlát.

Chci jenom další ráno, kdy na tebe se podívám
a ty se usmíváš, má lásko, v ten moment nejsem sám.

Chci jenom další ráno, kdy na tebe se podívám
a ty se usmíváš, má lásko, v ten moment nejsem sám, sám.

Hladim ti tělo, příjde mi to jako poprvý,
vzpomínáš na místo, který nám bylo osudný,
vidím tvý tváře teďka červený,
když slyšíš tyhle slova, který jsou jen mý a tvý.

A potom schovávat se do míst,
kde jsme se poznávali, nechávali unýst,
koukali na město, který nám Ještěd střeží,
mysleli jenom na teď, žádný potom není.

Na tohle myslím, když to hoří,
když se mi vzdaluješ i když vedle mě ležíš,
houpem se v síti, nevím jestli drží,
zkoušíme lana tahat váhy vážně těžký.

Když krize přijde zase zmizí,
ujedem dál, snad nás osud nerozdělí,
úsměvy na rtech, už si nebudem tak cizí,
jedeme dál, teď nás nikdo nezastaví.

Chci jenom další ráno, kdy na tebe se podívám
a ty se usmíváš, má lásko, v ten moment nejsem sám.

Chci jenom další ráno, kdy na tebe se podívám
a ty se usmíváš, má lásko, v ten moment nejsem sám, sám.

Roztáhnem křídla, plujem dál,
na naší lodi zase jenom ty a já,
všechny ty překážky nám uhnou, pojď se smát,
žádný starosti, necháme vlajku vlát.

Chci jenom další ráno, kdy na tebe se podívám
a ty se usmíváš, má lásko, v ten moment nejsem sám.

Chci jenom další ráno, kdy na tebe se podívám
a ty se usmíváš, má lásko, v ten moment nejsem sám, sám.