Tereza Kerndlova - Motýlek

Já nebe musím se ptát,
proč nejsem časem v hodinách,
Které postavil jsi z nás,
zůstávej stát.
Motýlí louky začaly kvést,
jeho křídla poleptal však tér.
Nemůže víc dýchat né,
k nebesům se chtěl vznést.

Plout proti proudu vzteku rozvířeným mnou
ach né,co stím.
Plout a v toku breku rozpustit se tmou
chci být zas tvou.

Chci prominout,
chybu letu směrem k nám.
Chci prominout,
tu rýhu vrásky,co k tobě mám.
Chci prominout,
že motýl zná jen svůj chrám.
Chci prominout,
ten den kdy ty ses o mě bál.

S rosou,on chtěl si jen hrát.
Motýlka sladkostí zláká
Napil se z ní
a musí ti lhát.
Na nebi mraky klidně jdou
na něco čekají za branou
Možná ho i dostanu,
vědí,že není věrný

Plout proti proudu vzteku rozvířeným mnou
ach né,co stím.
Plout a v toku breku rozpustit se tmou
chci být zas tvou.

Chci prominout,
chybu letu směrem k nám.
Chci prominout,
tu rýhu vrásky,co k tobě mám.
Chci prominout,
že motýl zná jen svůj chrám.
Chci prominout,
ten den kdy ty ses o mě bál.

Bloudí černý motýlek tmou

Bloudí černý motýlek tmou

Chci prominout,
chybu letu směrem k nám.
Chci prominout,
tu rýhu vrásky,co k tobě mám.
Chci prominout,
že motýl zná jen svůj chrám.
Chci prominout,
ten den kdy ty ses o mě bál.

Chci prominout,
chybu letu směrem k nám.
Chci prominout,
tu rýhu vrásky,co k tobě mám.
Chci prominout,
že motýl zná jen svůj chrám.
Chci prominout,
ten den kdy ty ses o mě bál.

Bloudí černý motýlek tmou.

Bloudí černý motýlek tmou

Ten den kdy ty ses o mě bál