Calibos - Notorikův sen

Ještě lok jen hlt a budem, jako vždycky veselí,
nikdy domů už nepůjdem, nikdy ani v neděli.

Vyhodíme židle, stoly, dáme si sem postele,
potom budem mezi nimi si s krígly cinkat o sebe.

Pak si dám co já mám rád, dám si jednu zelenou,
servírka si ke mně vleze, řádím jí pod halenou, halenou.

Ráno, když se probudíme, pingl nám ho natočí,
na posteli pěkně vleže si každý s kriglem zacvičí.

Je nám tu vesele, je nám tu skvěle,
nikdo nás nesere, je tu ráj.

Jednou týdně přijdou ženský, vymění nám pyžamo,
pak to pěkně zapijeme, vždyť to máme zadarmo, zadarmo.

Žákovský si zkontrolujem, jak se nám děti učí,
hlavně, že nás moralisti s abstinencí nemučí.