Waldemar Matuška - Samota (Když se snese noc)

Když se snese noc a voní fialy
Měsíc v tůni sítě rozmotá
Nic na světě palčivěji nepálí
Nežli samota

Když svým prachem hvězdy nebe popráší
V ztichlém křoví slavík zatluče
Myslím jenom na tebe, má nejdražší
Je mi smutno z prázdné náruče

Mám náruč prázdnou jako chudák dlaň
Tak pustou, jako prázdný dům
Tak bloumám po světě a platím lásce daň
Pro kterou přijdu jednou o rozum

Mám náruč prázdnou jako hluchý květ
A pustou, jako zprahlou step
Zpívám si potichu a smím jen závidět
Poduškám, jež sčítají tvůj tep

Chtěl bych tě unést bůhví kam
Na rosnou louku v podjaří
Snad se to jednou podaří
Teď ale prázdnou náruč mám

Mám náruč pustou jako mořskou pláň
Tak prázdnou, jako slepec zrak!
Zpívám si potichu a platím lásce daň
A celý svět je ztroskotaný vrak
Ztroskotaný vrak, ztroskotaný vrak