Petr Kotvald - Milujem se čím dál víc

Potkal jsem tě v klubu prázdném
A v tom číšník řekl: "Tak zhasnem
A půjdem spát".
Na tvém stolku v misce na sůl
Zůstala tvá sponka z vlasů,
A já byl rád.

Bral jsem po dvou dlouhé schody,
Smáčely nás proudy vody,
Prosil jsem: "Stůj!".
V přímé lince z nočních temnot
Oči tvé se smály se mnou,
A já byl tvůj.

Milujem se čím dál víc,
Život nám leží u nohou.
Jdeme městem bez hranic
A pletem si ho s oblohou.
Přísné hlasy moudrých nevnímám,
Má skvělá lásko,
Moje lásko!
Milujem se čím dál víc,
Báječní v rolích spiklenců.
Utrácíme sladké nic,
To bohatství všech milenců.
Žít své kdysi dnes už odmítám,
Má skvělá lásko,
Moje lásko!
(Deštěm líbaná)
Má...

Orloj v klubu šetří časem,
Stolek náš sám prostírá se
- Ví, co si dáš.
Sponka, kterou nosím v džínách,
Vlasy mé teď s tvými spíná,
Když skrýváš tvář.

Milujem se čím dál víc,
Život nám leží u nohou.
Jdeme městem bez hranic
A pletem si ho s oblohou.
Přísné hlasy moudrých nevnímám,
Má skvělá lásko,
Moje lásko!
Milujem se čím dál víc,
Báječní v rolích spiklenců.
Utrácíme sladké nic,
To bohatství všech milenců.
Žít své kdysi dnes už odmítám,
Má skvělá lásko,
Moje lásko!
(Deštěm líbaná)
Má...