Gabriela Gunčíková - Měl by ses mě bát

Znamení, co řvou,
Míjíš před sebou,
Když ti šeptá: pojď, pojď, pojď.
Nevidíš, než mý
Oči přivřený.
Slova cinkaj': pojď, pojď, pojď.

Ztracenej v mých hrách,
Netušíš, kams pách',
Měl by ses mě bát.
Sežereš i svý
Srdce z ruky mý,
Měl by ses mě bát.

Tvář nevinná, vejdi,
Prsty na rty ti dá.
Už měl bys jít.
Tvář nevinná, vejdi,
Slunce, co zapadá.
Už měl bys jít.

Pomalu se pnou,
Jako břečťan mý
Slova zrádný: pojď, pojď, pojď.
Zařezáváš se
Do pout, co ti dám,
Výmluvy žádný, pojď, pojď, pojď.

Ztracenej v mých tmách,
Nenudíš, kams pách',
Měl by ses mě bát.
Jako hejno vran,
Tě černou obmotám,
Měl by ses mě bát.

Tvář nevinná, vejdi,
Co bez ní nejsi nic.
Zkus odejít.
Tvář nevinná, vejdi,
Co vlas má na tisíc.
Zkus odejít.