Dalibor Janda - Bohužel

Bohužel jsi stále stejná jak dřív,
mne se stále líbíš jak dřív.
Jak se zvláštně usmíváš,
krásně dlouhý vlasy máš.
Žádná dívka není zkrátka taková .

Bohužel jsi stále stejná jak dřív,
maluješ se stejnou rtěnkou jak dřív.
I Tvůj parfém dobře znám,
všechno stejné zůstává.
Jenom já už nejsem tím čím dřív jsem byl.

Všechno čím jsem byl,
svůj sen já chtěl mít,
na tom všem teď málo záleží,
najednou jsem jenom zátěží ,Tvých dnů.

A tak zbývá bohužel, už jen abych odešel.
Na tom všem teď málo záleží,
najednou jsem jenom zátěží ,Tvých dnů.
A tak zbývá bohužel, už jen abych odešel.

Bohužel jsi stále stejná jak dřív,
dál se po hodinkách díváš, jak dřív.
A když blízko sedíme, najednou to cítíme.
Že tu není nic, co si máme říct.

Všechno čím jsem byl,
svůj sen já chtěl mít,
na tom všem teď málo záleží,

Všechno čím jsem byl,
svůj sen já chtěl mít,
na tom všem teď málo záleží,
najednou jsem jenom zátěží ,Tvých dnů.
A tak zbývá bohužel, už jen abych odešel.

Na tom všem teď málo záleží,
najednou jsem jenom zátěží ,Tvých dnů.
A tak zbývá bohužel, už jen abych odešel.