Helena Vondráčková - Rána jasných dnů

Jdu dlouhou třídou a přes náměstí
a podél řeky až na předměstí.
Jdu zvolna, ruce mám v kapsách a mám čas.

Mám dobré boty, jsou bez podpatků
a dobrou vůli jít beze zmatků
a dlouho podzimním ránem plným krás.

Žádná nečekaná setkání.
Takže, co je trocha zívání
pro těch pár vran a klid
nedělních rán?

Má nedělní rána jasných dní
jsou jako skříně výkladní.
Jednu skříň si zvolím,
potom k ní přitlačím nos,
přitlačím nos.
Ta nedělní rána jasných dnů
jsou pro mě jak skříně obchodů.
To zase bude útrata,
ráno bývám bohatá.

Vždyť ryzí zlato je na fasádách
a stříbro v loužích a v kolejích drah
se blýská, leštil je mistr klenotník.

Ta stuha nebe je nekonečná
a vata mraků zas asi věčná
a zdarma úplně zdarma, stačí dík.

Vítr, jako čilý obchodník,
listí předkládá mi na chodník
do stínu bran v tichu
nedělních rán.

Má nedělní rána jasných dní
jsou jako skříně výkladní
a ty mě nikdy nezklamou
zbytečnou reklamou.
Ta nedělní rána jasných dnů
jsou jako skříně obchodů
a co je vůbec nejlepší,
celý krám tu zadarmo mám.

Ta nedělní rána jasných dní
jsou jako skříně výkladní,
které mě nikdy nezklamou
zbytečnou reklamou.
Ta nedělní rána jasných dnů
jsou jako skříně obchodů.
To zase bude útrata,
ráno bývám bohatá...