Jaroslav Hutka - Folklóristé

Z jakých vlastně zdrojů folklóristé žijí
Voskovaným plátnem písně obalují
Začalo to láskou, skončilo to vášní
Počáteční úctu, bezohlednost přezní

Kolik různých pojmů nasadili v boji
Rozhodli o právu, titulem se hájí
Z lidu vzali píseň, pustili jí žilou
Dali si ji k nojhám, zavalili skálou

Léta přeřezali, postavili hráze
Kruhy obrnili, všechno v dobré snaze
Sestavili kánon o čem chce lid zpívat
Mluvili o panně, co už nechce dávat

Krásu očistili, vložili do krabic
Vykřikli: Vy mladí, stejně neznáte nic
Položili lávky přes potok zpievanek
Řekli: Byly bouře, teď už je jen vánek

Muzea se drží jak tonoucí klády
Slídí po krajině, naplňují sklady
Cepy teorie mlátí každou slámu
Všecko skvěle znají mimo píseň samu

Život co je píseň, který právě dýchá
Smutek, láska, zmatky, krása, která kejchá
Říci celou pravdu bez cenzurní orby
Podrbat se v duši, která stále svrbí

Žádná estetika, národnostní mindrák
Skleníkové kytky, vyšlechtěný zobák
Rovníková nula v tropech vzdělanosti
Píseň to je jizva vzrostlá na bolesti

Vědec folklórista do zdechliny píchá
Současnost ho děsí, jedy sbírek míchá
S mocnou vehemencí píseň vyklešťuje
Bože, z jakých zdrojů folklórista žije

Vzdálen současnosti padělatel dějin
Zprostředkuje koupi papírových cenin
Vytvořil si model lidového bůžka
Podřezává ovce, hodnotou je kožka

Z jakých vlastně zdrojů folklóristé žijí
Voskovaným plátnem písně obalují
Začalo to láskou, skončilo to vášní
Počáteční úctu, bezohlednost přes ni