Jaroslav Hutka - Děd, Vnuk A tchán

Já mám strach!
Já mám strach!
Já mám vždycky hroznej strach
Když se vkrádá na můj práh soumraku mrak

Svědomí mě honí
Šest let se mnou nic není
Až mám z toho prapodivné vidění

Koukám na gruziňák
Co můj tchán na stůl vytáh
Vtom jsem zaslechl tichý krok
Já chci taky lok
Řek jsem Tak sem pojď
A to vám byl pro mě šok
Z plné flašky obsah mizí
Na dně ani slzy

Zvolna chápu, duch sem přišel
A ten ze tmy zaškytá
Vrátil jsem se pro svůj příděl
Co za živa jsi mi vzal
V temnu ve sklepě
Míval jsem tam flašky dvě
V jedné rum
V druhé na krysy jed, ach jed

A měl jsem strach
Já děd měl strach
Měl jsem vždycky hroznej strach
Aby flašku rumu někdo nevyžah

A já byl mlád
Já vnuk byl mlád
Rum mě do sklepa přitáh
A v tom temnu na mour sednul
Rum vyžah, ach

Mocně jsem se napil
Strach mou duši opustil
Rozsvítím a co nevidím
Jsou tam flašky dvě
Tvarem totožné
Vinětou však rozdílné
V jedné rum, v druhé na krysy jed
Ročník šedesát pět

I ty dědku, jeden dědku
Tys to pěkně vymyslil
Abys viděl, milej zmetku
Flašky jsem ti vyměnil
Pak do sklepa šel děd
Na mour sed a popad jed
Od té doby nebyl vidět
Tchán myslel, že utek

A teď mám strach
Teď mám strach
Pokaždé mám hroznej strach
Když se vkrádá na můj práh soumraku mrak
Svědomí mě honí
Šest let se mnou řeč není
Až mám z toho prapodivný vidění

V rozhlasovém hlášení
Hlásili, že plyn není
Ve sklepě je trochu uhlí
Tchán suše poznamenal
Je to asi šest let
Tehdy, jak ztratil se děd
Dovezli metráků pět
Jděte tam hned teď

Já tam nešel, šla tam žena
Já se věšel, má je vina
Bude hrozné odhalení
To vypadá na vězení
Však uhlí přinesla
Slovem ani nehlesla
Tchán přikládal
Lopatkou se v tom šťáral

Já mám strach
Já mám strach
Co se bělá v briketách
Tchán pozná, že to není uhelný prach

Po stopách pralidí
Tchán celej život slídí
Lidská kostra z doby uhlí
Pohlédni zeti!

Pak v tisku odborném
Letěl článek za článkem
Jsou to prvohory
Kam spadá nález kostry
Lidský génius
V prvohorách znal špiritus
Jemu díky se nám nález
Zachoval dodnes

Celej svět se teďkon diví
Na Ostravsku žili lidi
A to v době prvohorní
Všude jinde jen plazi hnusní
Tchán můj se slavným stal
Nálezu své jméno dal
Netušil, že jméno dal
Tomu, od kterého ho vzal

Já mám strach
Já mám strach
Čet jsem dneska v novinách
Další nález kostry ženy v briketách